Básnička-Svědomí

28. dubna 2012 v 12:24 | admin ušík |  Básním..
tak tady máte ještě jednu ;) Tuhle mám ráda :) Jinak..taky sem psala já tak prosím nekopírovat! :P ;))

Svědomí

Přemýšlím o životě a o životním údělu,
Každý má své starosti a problémy,
ležím, koukám nahoru.
proč někdo skrývá své názory?
Proč..vždyť já to dělám taky,
občas je lepší milosrdná lež,
ležím,pozoruji mraky.
Někdo mi našeptává ,,Běž!''

Zvednu se a běžím do neznáma,
máte problémy? vždycky je někdo s váma.
Běžím lesem, nikdo mě nevidí,
jen mé myšlenky mezi sebou závodí.
Mé vědomí,svědomí a duše má,
má duše..ta už dost trpěla.
Trpěla dřív,trpí i teď.
Svědomí říká mi ,,Leť!''

Leť a už se nevracej zpátky,
způsobuješ jenom hádky!
Leť a už se nikdy nevracej zpět,
jenom ničíš tenhle svět.
Leť a už se vrátíš nesmíš nikdy víc,
klidně leť si na měsíc.
Leť pryč, prostě co nejdál,
musíš se zodpovídat svým chybám! ..
Počet komentářů: 1
 

Básnička-Bez tebe

28. dubna 2012 v 12:22 | admin ušík |  Básním..
Jo..nechomim sem..já vim..;) Omlouvám se všem! Tak tady máte aspoň básničku :)) nekopírovat prosím..psala sem to já.

Ketiss

Bez tebe
12.4 2012 19:59

Odešel jsi,ale nevrátil mi moje srdce zpátky
A bez srdce žit nejde,
bylo to až moc krátký.
bylo mi nejlíp vedle tebe.
Já smála se,já byla šťastná,
ta doba s tebou..byla tak krásná.
Nikdy nedokážu zapomenout na tebe,
to už se mi nikdy nepovede,
Tvá přítomnost..znamenala pro mě nebe.
Moje cesta vedle tvé vede.

Ty,já..už to nejsme my,
láska je krásná..roste-li.
Ve mně to rostlo pořád a vždy,
milovala jsem,když jsme spolu za ruce šli.
Byla jsem v nebi,v ráji,
pamatuješ jak jsme se spolu smáli?
Pamatuješ jak nám bylo dobře?
tich vzpomínek je hodně,jak má vody moře.
Tich vzpomínek..tich krásných dnů,
tich zážitků a snů.

Co jsem já bez tebe?
Co jsem já,když nemám své nebe?
Co jsem já,když už necítím tvé objetí?
co jsem,když všechna radost odletí?*
Přidat komentář

Hádanka

12. března 2012 v 22:28 | admin ušík |  Mixík..
Ahojíí,
dneska mi blog nějak blbnul a tak jsem nepřidala žádné články. Dnešek byl fakt super den, snad jste si ho užili jako já ;) Začala jsem vymýšlet a psát další díl příběhu ''O vodním chlapci'' mám asi..15 řádků,takže zítra to snad nějak dopíšu a co nejrychleji sem dám. No uvidí se ;) Já jdu pomalu do hajan, tak dobrou :)¨
Jinak,abych sem aspoň něco dala tak tu máme hádanku. Za diplomek :))

Maminka je o 21 let starší než její syn.
Za 6 let bude matka pětkrát starší než syn.
Kde je právě tatínek?


Ketiss
Počet komentářů: 9

Jej..! Kuk? :P Sb ;)

10. března 2012 v 11:45 | admin ušík |  Info..
Jak ste si možná všimli,tak tu máme nový vzhled blogu. Říkala sem si,že na blog už jsem šííleně dlouho nešla a proto asi všechny Sb nezajímám a neexistuju pro ně. Tak jsem se rozhodla,že vás všechny máznu a jestli sem ještě chodíte tak se přihlásíte znovu .

Pro SB
1. Přezdívka
2. Blog
3. Jak dlouho už jsi tu nebyl/a ?
4. Proč chceš být zase moje SB,neztratil/a jsi ve mě už důveru ?

Samozřejmě příjmám i nové SB A tak tu máme-->pro nováčky
1. Přezdívka
2. Blog
3. Četla jsi už nějaký můj článek ? Který ?
4. Proč chceš být mé SB ?

Tak piště,pište ;)

Ketiss
Počet komentářů: 3

Téma týdne MHD

10. března 2012 v 11:37 | admin ušík |  Píšu..
Uooh..je ráno..kus po 11-tý hodině..jo! ráno! Zjistila sem,že můj minulej článek jsem omylem označila jako TT,omlouvám se. Bylo to vážně omylem ;) Nejsem typ člověka,co si podvodem snaží získat výhody nebo třeba větší náštěvnost. A proto jsem si řekla,že vám asi článek na TT dlužím. Tak tady ho máte. Dlouho jsem nepsala a vyšla sem ze cviku,takže to bude asi nic moc článek

Ketiss
Celý článek | Přidat komentář

Dálší básnička :)

9. března 2012 v 22:12 | Ketiss |  Básním..
Ahojte,
dávám sem další básničku. Ještě sem vám toho moc neřekla v poslední době o tom,co se děje..řeknu to takhle: Tyhle básničky,které sama píšu,takže prosim nekopírujte,jsou vlastně takovej můj deníček. Píšu a utřiďuju si to v hlavě a jak tak přemýšlím nad rýmama a novýma větama a slovama,aby se mi tam neopakovali pořád ty samý věci,tak je mi líp. Pobrečím se a něco napíšu..pomáhá to,můžete to zkusit. Nejde o tom,jestli se vám to povede. Jestli máte talent, či ne. (já moc ne ;)) Jde o vaše pocity a o to,jestli vás to baví. Mě to baví a pomáhá mi to. Takže pro mě super.

Ketiss
Celý článek | Počet komentářů: 7

Básnička-Jedna z možností

9. března 2012 v 7:14 | Ketiss |  Básním..
Tak jo..dlouho sem tu nebyla. Můj život je pořád složitější a složitější a nemám na blog čas.. Ale tady máte jednu básničku. Opakuju,že neumim psát básničky,ale pomáhá mi to..taková terapie,doporučuju.

Ketiss

(taky sem si změnila přezdívku na Ketiss)
Celý článek | Přidat komentář

....básničky

13. února 2012 v 2:12 | admin ušíčasem jich sem dám víc..tyhle |  Básním..
Nechodim sem..tak vám to nějak vynahradim. Dávám vám sem básničky ode mě..neumim to,ale prostě mi to pomáhá.

Mám strach
6:30 12.2 2012

Mám strach,že to dopadne špatně,
obrysy kolem sebe vidím jen matně.
Čtu si naše zprávy všechny,
promítám v hlavě ty zážitky,
přece ty příběhy o lásce nejsou jenom povídky.
vždyť to je a bylo tak pěkný.

Překonali jsme už tolik nástrah co nám život připravil,
vždycky přišel zázrak a ten to všechno to napravil.

Jenže zázrak není to hlavní,
zázrak..to je snění,které se vyplní.
Hlavní je,jestli oba chceme,aby jsme byli dále spolu,
chci zas běžet z kopce dolů.
Abys mě zase držel za ruku,
a já měla pocit,jakože vzlétnu.

Aby se zopakovala ta válka v listí,
proč se nám ten život tak mstí?

Abych zas cítila tvé dotyky,
a slyšela ty krásné slabiky.
MI-LU-JU TĚ chci zas slyšet,
tvé krásné a upřímné oči vidět.

Ty ani nevíš,jak strašně těžký to pro mě je,
čekat až se zas na mě štěstí usměje.
Až tě zas budu moct obejmout silně,
tak tě prosím..neopouštěj mě.
Nikdy tě nechci ztratit,
proč se musí ty krásné dny tak rychle krátit.
Den kdy jsem s tebou by měl být delší,
všechny věci jsou vedlejší.

Láska je pro mě to nejdůležitější na světě,
jakože mnoho kvítků na louce kvete.
Stejně tak jako je v řekách hodně ryb,
tak jistě nemohla bych bez tebe žít.

--------------------------------
Noční bloudění pomyslným světem
4.56 12.2 2012

Jsme dva,
na všechno spolu,
je to jak ledová kra.
jak koukat do kávovýho lógru.
Vždycky se může něco stát,
nikdy nevíš co se může posrat.
kdy tahle pomyslná kra praskne,
kdy se ti všechno rozpadne.

Ale dokud si věříme,
dokud láska je to co cítíme,
dokud se v tomhle nemýlíme,
my nepřízeň osudu přelstíme.

To,že někdy něco dobře nedopadá,
že někdy se stanou věci, co neovlivníš,
kdy nepomůže,že se pomodlíš.
že se ti někdy všechno propadá,
to moc dobře vím,
tohle já prostě nezměním.

Proto vždy doufám v to,že se vše spraví,
vím,vím..tohle je názor a chování mládí.
Jsem dítě,neříkám nic jiného,
nebudu si hrát na dospělého.
Před problémy zatím spíš utíkám,
radši si v pokojíku slzy utírám.

Názory ostatních respektuju,
ale měnit se podle nich nebudu.
Vím moc dobře,co si myslíte,
ale to,že jste se už dřív mýlili snad uznáte.
Že nikdo v tomhle budoucnost jste neviděli,
ale měsíce a měsíce nás míjeli.
Už jen pár dní a bude to půl roku,
tak zvedněte ruku.
Kdo jste nikdy nezapochybovali?
Kdo jste se nikdy špatně nechovali?
Vidím nějaké ruce-Přetvářka,
všichni to víte,
copak je lež nějaká kráska?
to snad i vy vidíte.
Že lež je víc jednoduchá,
ale nikdy není lepší,
no tak zamávejte rukama.
vždyť pravda je rozumnější.!

Ale vím,že ani já nejednám podle rozumu,
představuju si,jak sedím u stromu.
Jsem tam sama a beze všech problémů,
už mám dost všech těch ovlivněních názorů.
Jen pár výjmečných lidí má nazor svůj,
ten co se nechá ovlivnit někým jiným je pěknej vůl.

Právě teď bych tu někoho potřebovala,
někoho,kdo mě chápe a ve mě věří,
milionkrát jsem se špatně zachovala.
ale každému se život měří.
Na to co kdy napravil a vykonal,
a né na to co povoral.




časem jich sem dám víc,jestli chcete..je to podle toho co se mi deje.. tak pá*
Počet komentářů: 4

Jsem tu zpět aneb,vánoční krajina,co vy na to? ;)

3. ledna 2012 v 21:00 | admin ušík |  Píšu..
Jak jste si užili vánoce? A co silvestr? Mám miliony otááázek :P
No napište,pokud bude čas.. ;) Já moc času nemám-miláček,škola,kámošky...složité ;) A proto doufám,že chápete,že blog je tak trochu...napůl pozastavený. To se neřeší,snad vás to tolik netrápí ;)

Moc sněhu není,ale jak si představíte vánoční krajinu a co cítíte? Ve škole sme tohle dostali jako prác,takže:

Když je všude sníh a z nebe padají stále nové a nové sněhové vločky,ráda se koukám kolem sebe,procházím se,přemýšlím. Krajina vypadá tak nějak unaveně a mlčenlivě,nic mě neruší. Žádná hlasitá auta nebo povykující nespokojení lidé.
Podívám se dopředu a vidím malý kostelík. Je celý zasněžený. Je vidět,že měl žluté zdi,ale dešť je svou silou vyšisoval a proto tak krásně splývají s okolní krajinou,s bílou,zasněženou krajinou. Procházím se. Pod nohami mi křupe sníh. Zavřu oči a poslouchám to ticho. Zvednu ruce. Cítím jak na ně dopadají sněhové vločky. Otevřu oči. Bílá barva všude kolem. Oči mě bolí,ale pomalu si přivykají té bílé smršti.
Jsem tu sama,sama a všude bílo,ale cítím se v bezpečí. Příroda vypadá,jako by se nad ní roztrhl polštář plný běloučkého prášku a nikdo nestačil uklidit. Líbí se mi to. Koukám se do dáli. Nad zasněženými vrcholky kopců zpozoruji slunce. Sluneční paprsky způsobují,že sníh vypadá jako vzácné perly. Tisíce,miliony perliček,které mají uklidňující dojem.
Vždycky když potřebuju přemýšlet můžu přijít do mrazivého království a bude mi dobře. Jako by se moje starosti zamrazili ve mně nemohli ven a já je neslyšela.
Je zima,ale mně to nevadí. Stromy jsou bez listí. Na trávě jinovatka. Všechna zvířátka se schovali někam do závětří a vylézají jen když je to nutné. Tu a tam narazíte na malé otisky zaječích tlapek, či kopýtek srnce.
Právě sem utíkám od toho včecho shonu a neklidu. Jako bych měla najednou čistou hlavu a mohla v klidu odpočívat procházením a koukáním se do tohoto bílého ráje. A proto mám zimní krajinu hrozně ráda ;)


Je mi jedno,jestli se vám to líbí. To se neřeší :P
Počet komentářů: 2

Omluva,vysvětlení ;)

2. listopadu 2011 v 18:00 | admin ušík |  Mixík..
Ahojte,
asi čekáte na pokračování příběhu,co? Omlouvám se,že sem ho sem nedala. Má to důvod. Né,že jsem byla líná,ale to,že nám nešel internet :P Vážně!! Nekecám :P Takže sem ani ten příběh dopsat nemohla,protože sem ho měla uloženej jen na blogu a na jinym kompu,kterej je v Praze (já v Hostivici) a tam jezdim jen každej druhej výkend :D Takže se omlouvám a možná sem další díl ještě dneska dám,ale nevim,protože kapinku nestíhám školu :D V pátek mám odevzdat povinou četbu,která obsahuje: 2 knížky,jedna libovolná a jedna nějaký určený téma + kulturní akce. Je středa...já mám SKORO jednu knížku,nic víc,fakt super :D
tak se mějte pa ;)
Počet komentářů: 7

O vodním chlapci O.3

29. října 2011 v 18:51 | admin ušík |  Píšu..
A máme tady pokračování. Je to možná ještě kratší,ale vždycky chci,aby to končilo něčím nedokončeným. Aby to bylo napínavý ;) Tak si počtěte. Co nejdřív sem dám další díl ;) Hned jako ho napíšu :D

Probudil jí až dotyk něčí ruky. Ležela na zasněženém břehu a nad ní se skláněl Joel. Byla jí ukrutná zima. Byla celá mokrá. Posadila se,zatočila se jí hlava a tak si zase lehla. Posadila se znovu,už jí bylo lépe. Podívala se kolem sebe. Nebyla u rybníčku. Ležela v nějaké místnosti.
Nebyla to normální místnost. Byla celá bílá. Byla tam sama. Kde je Joel? Nechal mě tu? Pár minut byla sama,ale tajemný chlapec přišel. Nesl nějaký balíček a vodu. Nabídl jí. Neměla by jíst to, co nezná. Ale má hlad. Ochutná. Je to dobré! Pořádně se zakousne a zapije vodou. Je jí lépe,ale pořád mrzne.
Už muselo být pozdě. Rodiče o ní už mají určitě obavy. Postavila se nohy s úmyslem odejít. Chlapec jí nebránil. Vyšla z místnosti a nevěřila vlastním očím.
Viděla něco,co jí úplně vyvedlo z míry. Málem upadla,když to viděla. Pořádně se rozhlédla. Zamrkala. Třeba se jí ti jen zdá. Třeba jí tatínek vylovil a teď leží v posteli a z horečky se jí zdají takové sny. Ještě jednou se rozhlédla. Nezdálo se jí to. Bylo to tak.
Stála uprostřed městečka. Ale nebylo to normální město. Bylo celé…
Počet komentářů: 2

O vodním chlapci O.2

28. října 2011 v 21:59 | admin ušík |  Píšu..
Máme tady další část,je to míň dlouhý než minule,ale snad nevadí. Dopíšu to a co nejdřív sem dám další díl ;) Jinak píšu sama,nikde nekopčim,podobnost s jinými příběhy je čistě náhodná (pokud nějaký tomuhle podobný najdete ;) )


Tři..dva..je..
,,Jak se jmenuješ?'' zeptal se chlapec.
Předběhl jí, nečekala to. Vyvedlo jí to z míry. Neměla ani sílu odpovědět. Přišlo jí,jako by ho už znala,ale zároveň se ho bála. Zvládne to! Jen to říct, je to přece lehké!¨
,, Zuzka " odpověděla. ,, Jak se jmenuješ ty?''
,,Jmenuju se Joel '' řekl jí chlapec.
Nastalo ticho. Nevěděla na co se zeptat. Koukla se na hodinky. Zjistila, že je už pozdě večer. Musí zase domů. Ještě by toho chtěla tolik vědět, ale musí se vrátit.
,, Už musím jít domů '' řekla ,,budeš tu zítra? ''
,,Já tu jsem pořád'' odpověděl.
Rozeběhla se domů. Cestu už si pamatovala dobře. Celou cestu přemýšlela nad jeho odpovědí. Jak to myslel? Je tu pořád? Vždyť jsem ho tu neviděla! Nechápala to. Doběhla domů. Doma bylo ticho. U stolu seděl tatínek,vypadal smutně, Zeptala se ho co se děje,ale neodpověděl. Maminka tam nebyla a tak se Zuzka ještě zeptala na maminku. Čekala na odpověď. Tatínek jí vysvětlil, že mamince se udělalo odpoledne špatně a tak zavolal doktora. Doktor mu pověděl,že je vážně nemocná a že se nejspíš nedá nic dělat. Nechápala to. Jak to myslel. Běžela za maminkou. Ležela v posteli. Těžce otevřela oči. Od rána,co jí viděla, se změnila. Bylo na ní něco jinak. Vypadala unaveně,takhle jí neznala. Maminka Zuzanku objala a dala se do pláče. Zuzance to bylo líto. Nechtěla maminku ztratit.
Holčička chtěla zůstat celý den s maminkou,ale maminka jí řekla ať se aspoň na chvíli půjde projít ven. Byla tam zima a nohy se jí bořili do sněhu. Svět byl celý najednou smutný. Zuzanka celá mrzla a tak se vracela domů. Napadlo jí,že by se mohla podívat k rybníčku. Zdálo se,že je voda zamrzlá a tak šla opatrně po zmrzlé hladině. Najednou se led probořil a Zuzanka se propadla do ledové vody. Snažila se plavat,ale na to byla moc promrzlá. Byla pořád větší a větší tma. Nakonec už neviděla ani oblohu. Propadala se do hloubky.
Počet komentářů: 2

O vodním chlapci O.1

28. října 2011 v 18:10 | admin ušík |  Píšu..
Ahojte,

S kamárádkou jsme se dohodli,že jedné malé holčičce uděláme pohádkovou knížku a dáme jí tu knížku k vánocům. Dneska jsem měla spoustu času a tak jsem se dala do vymýšlní. Mám 1. část a tak mě napadlo jí dát sem. Bude to asi na pokračování. Je to pohádka a né žádnej příběh,nevím,jestli se vám bude líbit,ale tady máte 1. část:

O vodním chlapci


Byla jednou jedna dívenka. Jmenovala se Zuzanka. Bydlela s maminkou a tatínkem v malém domku u lesa. Často chodívala s tatínkem, který byl hajným, na dlouhé procházky lesem. Tatínek kontroloval les a děvčátko sbíralo borůvky, květinky nebo se jen tak procházelo po louce.
Jednou musel tatínek zkontrolovat,jak se mají kapři v rybníčku a Zuzanku vzal s sebou. Tatínek měl spoustu práce a tak si dívenky skoro nevšímal. Holčičce to nevadilo. Ráda se koukala na vodu a pozorovala vlnky. Krásně se pohupovali,nic je neomezovalo. Někdy toužila po tom, aby si mohla jen na chvíli vyzkoušet,jaké to je.
Když zase jednou pozorovala vlnící se hladinu rybníčku, uviděla ve vodě chlapce. Nejdříve si myslela,že je to vodní odraz a tak se podívala kolem sebe. Nic neviděla. Podívala se zase do vody, ale už tam nikdo nebyl. Byl tam někdo? Nezdálo se jí to jen? Co když chlapec utonul?
Další den děvčátko spěchalo už ráno k rybníčku a hledalo chlapce ve vodě. Po půl dni stráveném koukáním do vody děvčátko usnulo. Vzbudila se a už byla tma. měla už být dávno doma. Koukala se kolem sebe a zjistila,že neví kudy domů. Pobíhala všude kolem rybníčku,ale cestu,po které přišla, nenašla. Sedla si zpátky k rybníčku a začala plakat.
Najednou ho zase uviděla,chlapce ze včerejška,chlapce,kterého celý den hledala. Vypadalo,že na ní už kouká nějakou dobu. Přišel blíž k ní a sedl si na kámen. Pozoroval jí dál. Holčička už neplakala. Koukala na chlapce a on na ní. Nevěděla co dělat. Rodiče jí vždy říkali, ať se nebaví s cizími lidmi. Ale ona chtěla, něco jí k němu táhlo.
Najednou děvčátko uslyšelo volání rodičů. Bez rozmyšlení se rozběhlo za hlasem.
Tatínek s maminkou o ní už měli strach. Měli radost,když se vrátila domů.
V noci nemohla usnout,pořád musela myslet na chlapce u rybníčku. Nevěděla, kdo to je, jak se jmenuje ani jak se tam vzal. Lesem chodila často a nikdy ho neviděla. Vrtalo jí to hlavou nespočetně hodin. Pořád na něj musela myslet. Už se rozhodla. Ráno vyrazí a půjde tam znova a tentokrát neusne,bude si značit cestu a zeptá se ho na všechno,co chce vědět.
Ráno se holčička rozloučila s rodiči,vzala si něco na zub a běžela k rybníčku. Schovala se kousek od břehu za velkým bezovým keřem. Odsud měla dobrý výhled. Aby si ukrátila čekání kreslila si do písku. Za chvíli jí to omrzelo,ale našla si jinou zábavu. Házela žabky,které skákaly po hladině, jako luční kobylky. Líbilo se jí jak se kolem místa dopadu dělaly vlnky v kruzích.
Celý den pozorovala okolí rybníčku. Už snědla celou svačinu od maminky. Už se stmívalo a chlapec nikde. Už bylo na čase se vrátit domů. Pomalu kráčela lesem až domů. Doufala,že ho cestou domů uvidí. Spletla se. Nikde nebyl. Ani další den a ani ten další, celý týden chlapce neviděla. Asi na ní chlapec zapomněl,myslela si.
Přišla zima. Z celodenních procházek po lese Zuzanka nastydla. Týden ležela doma pod peřinou a pila jen horký čaj. Toužila jen po jedné věci. Chtěla už zase vidět záhadného chlapce. Myslela na něj pořád. Rodiče už se o ní báli. Pořád koukala z okna v naději,že ho uvidí. Nic jiného nedělala. V noci nespala a skoro nejedla. Konečně se uzdravila. Hned běžela k rybníčku a pohledem hledala chlapce. Konečně ho uviděla. Seděl na břehu a nohy se mu pokyvovaly nad hladinou. Vypadalo,že přemýšlí a okolní svět nevnímá.
Pomalu se k němu přiblížila. Sedla si k němu a mlčky koukala na hladinu. Neměla odvahu ani promluvit. Musí se odvážit,celou tu dobu si to plánovala. Odpočítá si to a pak se zeptá.
Tři..dva..je..

pokračování sem dám co nejdříve,třeba zítra,nebo prostě jak to stihnu ;)
Počet komentářů: 2

Pro lásku není důležité, aby se k sobě lidé hodili, ale aby spolu byli šťastni.

16. října 2011 v 2:42 | admin ušík
čau :P

Po dlouhé době jsem zase tu :P Je 16.října,něco přes dvě hodiny ráno. Vstávám v 6 tak jsem si řekla,že to asi stejně nemá cenu usínat :P A kam,že jedu v neděli tak brzo ráno? Jo,za Honzou :P Viděli jsme se dneska..uuu..teda včera :P asi 5 hodin,ale už teď mi chybí.
Kámošky si asi myslí,že se k němu nehodím,protože on kouří,pere se atd. a já taková slušňačka :P Mě to je jedno! myslím si své,miluju ho. je to tak,je to nejlepší co mě v životě potkalo.Je na mě hodnej,nejhodnější,nikdo na mě tak hodnej ještě nebyl :))
Jak už jsem řekla,dneska jsem s ním byla asi 5 hodin,bylo to naprosto dokonalý. Byly jsme venku asi do půl jedenáctý-prostě super :P Byla trochu zima,ale nevadí. Byl tam s náma ještě Patrik,Honzi kámoš ;) I přes to, že mi zapalovačem škrtal pořád před obličejem a říkal mi,že jsem blondýna,to bylo super :P
Dneska se s ním-Honzou asi v 8 uvidím,jak jsem psala. Má bejt doma v asi v půl jedenáctý ráno,takže sem si usmyslela,že ho prostě musim vidět ;)
No nic,asi půjdu. Vím,vím,moc tu nejsem,spíš vůbec,ale fakt se toho děje tolik,že není čas :P

Pá :*
Počet komentářů: 3

Ticho-TT

21. září 2011 v 21:00 | admin ušík
Ahojte,

Máme tady nové téma týdne ticho ;)
Konečně nějaké téma, na který se dá psát. Neříkám,že vim co psát,ale je to prostě jiný než psát na témata který byly.

Tak jdeme na to:

Ticho..
Ticho je krásná věc i nesmírná nuda. Mě bezpečně poznáte podle toho,že pokud nejsem s klukem na rande mluvit tak moc,že ani nebudete vědět co to TICHO znamená. Ticho může být příjemnný,ale i nepřijemný a trapný,třeba když jdete s nějakým klukem ven a,jako já, jste ticho,jelikož jste strašně nervní,že se to nepovede. Todle znám fakt dobře,nikdy nevim co říkat a pak si to vyčítám ;)

Jak jsem řekla ticho může být i příjemný. Když píšu nějakej test,tak prostě ticho potřebuju,když si třeba někdo jen ťuká tužkou o stůl(což mimochodem dělám taky ;D) prostě z toho uplně bláznim :D Ticho nenávidim,když jsem nemocná,nic se neděje,nic neslyšim,je to strašný :D
Počet komentářů: 8

Nenávidim extrémní pohodlí!! ;D

16. září 2011 v 23:35 | admin ušík
Ahojte,

Po dlouhý době jsem zas tu! ;) Vím,vím skoro tu nejsem..8.ročník je prostě nějak náročnej. Vůbec nestíhám a ani nemám náladu,protože sem mohla jet o výkendu na turisťák. Tam se mi většinou nechce,ale tentokrát to mělo bejt super a já sem onemocněla. Mám strašnou rýmu kašlu a bolí mě v krku-fakt super!!

Navíc mám být na výken u taťky a on jede do Alp tak sem u babičky. Babička bydlí s taťkou v jendom domě,takže jakoby jsem u taťky,ale hlídá mě(nás(já a brazr)) babička. Je to tady fakt extrémě pohodlný. Počítač+televize+jídlo(né zelenina atd,kterou mám ráda,ale sušenky,pizza,brambůrky) někdo by byl rád,mít tolik jídla,ale já to upřímě nenávidim. Prostě nesnášim když mám ten pocit,že sem najedená hnusama a piju kolu. Nesnášim to!! Radči bych byla doma a jedla rajčata,prapriky a chleba s máslem!

je mi fakt na nic. Připadám si jako by moje celá hlava byla naplněná nějakym humusem. Navíc se nemůžu vidět s Honzou,když sem nemocná a to mi fakt dost vadí ;)

Ale dost s litováním ;) Jak se máte vy? Taky se vám ve škole zatim celkem daří,ale nestíháte jako já? Jsem celkem ráda,že už nejsou prázdniny ;) už mě to nebavilo ;) Teď koukám na nově na Blade: Trinity je to o upírech,ale taková modernější verze ;) nevim proč,ale trochu mi to připomíná metrix :D Spoustu stříleček a rvaček,to se mi na upíry moc nehodí,mám radši spíš to záhadno!! Ale miluju upíry všeho druhu,podle mě jsou úžasní!! :))

tak dobrou,zase někdy se stavím,děkuju,že chodíte na můj blog ;)



Ušík ;)
Počet komentářů: 3

Street-KRÁTKÝ sestřih

8. září 2011 v 20:35 | admin ušík
Hello,

Dlouho sem tu nebyla,začla škola a nějak nemám čas. Za to se vážně omlouvám!!

Za týden ( v pondělí) mi začíná street dance!! Strašně se těšim,vždycky sem si to přála. K tomu si splní svůj sen (najdete ho v mém článku sny) Koupim si tu čepici! Vím to jistě!! Koupim si ji k narozkám, který mám už 25.září,což je za chvíli!! ;)

Kpupim si taky takový ty hopperský tepláky! Nemám fakt čas tak se loučím, nebojte udělám si na vás někdy zase čas!! ;)

Jinak krátký sestřih.
Taky sledujete tragedii Evropského hokeje?! Já to obrečela! Vašíček,Rachůnek a Marek! Strašně dobří hráči, budou českému týmu hokejistů velice chybět. Je mi z toho ousko ještě taď! Když vidim nějaký viděo na jejich počest, nebo zprávy, hned mi jdou slzy do očí. Je to fakt tragédie..

Jinak mám strašně zamilovaný období. Nepřemýšlim na ničem jinym naž nad *ním* teď jede až do úterý někam na hasičský soustředko :/ ani sem dneska nemohla ven,tak sem se ani nerozloučila :/

Tak se mějte, ať se vám daří škola a jiné věci a přijďte zase ;)

ušík ;)
Počet komentářů: 4

když se řekne pohádka..

2. září 2011 v 21:51 | admin ušík
Ahojky ;)

Mám tu pro vás takový kraťoučký článeček na téma: Pohádky ;) není to nic dlouhého,ale snad se bude líbit ;)

Pohádky....když se řekne tohle slovo každý si vybaví Křemílka a Vochomůrku,Štaflíka a Špagetku, Pata a Mata, Boba a Bobka a jiné české i cizí pohádkové hrdiny.
Já si představím...ani nevim :D. Je toho dost, všichni tyhle hrdinové provázeli celé moje dětství a nedá se na ta léta zapomenout.
Pohádky dětem dávají spoustu věcí, učí se zde chápat, co je dobré, co špatné a jak by se měli chovat a jak naopak ne. Je to dobrý způsob, protože se děti učí a přitom se jim to i líbí. Samozřejmě, že jsou pohádky tvořené hlavně k zábavě dětí, ale v každé je nějaké poučení ;).
Každá doba měla své pohádky, dřív byly pohádky hrané víc formou divadelních her, dnes jsou také, ale klasické loutkové divadlo se už vidí méně.

Tak..tenhle článek považuju za jeden ze slabších,ale dneska jsem už toho napsala celkem dost a už se mi pletou prsty na klávesnici ;) takže pro dnešek už vážně končím ;)

Mějte se a krásný sny ;) Váš Ušík ;)




Počet komentářů: 9

Sny..

2. září 2011 v 20:54 | admin ušík
Čauí lide! ;D

Rozhodla jsem se..teda byla jsem přemluvena kamarádkou,abych dneska udělala ještě jeden článek ;) Jeho téma má být sny, dostala jsem to ale krásné téma,že ano?? ;)
Téma:sny, použiji jakoby 2x bude to jeden článek,ale s dvěmi částmi ;)

Nejdříve se zaměříme na sny jako na přání do budoucnost, na sny splněné, nesplněné,možné i nemožné, tak tedy..

...sny poprvé:

Každý člověk má sny. Taková ta přání,která by chtěl aby se mu v budoucnu splnila. Bývají to sny/přání jako: láska,dobrá škola a jiné důležité věci. Někdy bývají i bláznivé sny jako: bungee jumping,plavat v Atlantiku či potkat se s oblíbenou celebritou.
Snílci jako já mají ale jiné sny. Sny vtipné snad dokonce smějšné. Můj sen a životní přání je, abych sehnala odvahu a koupila si kšiltku, takovou tu s rovnym kšiltem. Někdy si potají pučuju bráchovu, protože se s ní ráda pozoruji v zrcadle. Člověk jakoby vypadal tak..jak bych to řekla, tak svobodně rošťácky a prostě dobře ;) Je to můj sen ;) Jednoho krásného dne si jí koupím a vyrazím s ní do města. Bojím se jen toho, že na mě všichni budou koukat jak na podivínku,ale svůj bláznivě krásný sen si vyplním ;)
Mám víc snů, chci se například naučit pořádně prosazovat své názory,protože,jak jsem psala v minulém článku,pořád, i v přítomnosti, mi to nejde ;)

Sny jsou pro člověka důležité. Beze snů bysme v životě neměli potřebu ničeho dosáhnout. Beze snů by se lidé nevyvíjeli a nedělali by nic proto, aby byli lepšími. Beze snů by nebyl život,tak jak ho známe.

Ke snům jako přáním už mě nic nenapadá,proto se přesuneme k druhé části...

...sny podruhé

Sny, každý člověk má v noci sny. Že né? Ale máte!! Jen o nich nevíte. Člověk si nepamatuje, co se mu zdálo celou noc, ale jen část. Ve snech se nám zdá něco, na co myslíme, nebo co jsme nedávno viděli. Zdají se nám sny, které si chceme dát zdát, ale i sny, které nechápeme, nebo dokonce, kterých se bojíme. Nikdo si nemůže vybrat,co nebo dokonce o kom se nám bude zdát. Přichází to samo. Sny jsou hororové,krásné,romantické,dobroudružné či záhadné.
Avšak vždycky se to týká vás!
Nezapoměňte,že ať se vám zdálo cokoliv a sen se odehrával kdekoli, má sen jádro ve vašich myšlenkách,pocitech a zážitcích.

Proto žijte svůj svět, plňte si sny a pořádně spěte aby se vám mohli sny i zdát ;)

Na dobrou noc váš Ušík ;)
Počet komentářů: 1

Téma týdne: Můj příběh, aneb můj ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

2. září 2011 v 15:09 | admin ušík
Ahoj ;)

Můj příběh? Zvláštní téma. Nevím,co přesně je tim myšleno. Jediné co mě napdlo je: Můj životní příběh,proto si tuhle neupřenou informaci trošinku poupravým ;)

Tak tedy: ;)

Můj životní příběh

,,Už vidím hlavičku!!'' ,,Neboj,za chvíly uvidíš maminku,hned jak se probudí'' ,,Podívejte,tady máme holčičku!!'' Ach ano, tak nějak to mohlo být,když jsem se narodila. Je jasné,že vás nezajmá jak sem se narodila, koho by to taky zajímalo,že? :D

V první třídě jsem měla jediné přání. Chtěla jsem být klukem!! Ne,že bych se tak cítila,ale kluci to maj prostě lepší (tehdejší názor ;)) Byla jsem s klukama často, měla jsem své nejlepší kámošky,ale pořád mě spíš lákalo dělat kraviny jako kluci. Měla jsem taky výhodu v tom, že i když sem provedla něco s klukama a měla jsem na tom třeba i větší vinu,tak to kluci odnesli a já byla v klidu.
Bylo to možná tím,že jsem byla malá roztomilá holčička a nikdo netušil, jaká jsem. Nikdo, až na mě.

Jako každé holce se mi pořád měnil styl. To co mi mamka koupila před rokem, na to sem koukala jako na strašnou věc ;) Měla jsem vždy svůj názor,ale nedokázala jsem ho projevit. Nebyla jsem tichá holčička,to ne,ale bylo mi všechno nějak jedno ;)

Postupně sem byla větší,větší a větší. Začínala sem si prosazovat názory...vy tomu věříte?! Není to pravda ;) Svoje názory sem si prosazovala jen v hlavě. Nidkdy jsem neměla dost sebedůvěry. Celé hodiny jsem přemýšlela, jak bych mohla někomu vysvětlit, že mám pravdu, někomu,kdo mi nevěřil,nebo mě nechápal. Ale celé ty hodiny přemýšlení byly k ničemu. Nedokázala sem se prosadit.

Po dlouhé době jsem se začala prosazovat více. Vždycky sem si stála za svým,ale pořád to ještě nebylo ono. Pořád jsem se podřizovala ''davu'' ;) Nikdy jsem nebyla taková ta strašně oblíbená, ale mezi přáteli jsem oblíbená celkem byla. Když píšu mezi přáteli, myslím tím- mezi skupinkou lídí,kteří byli tkz. moje spřízněné duše.

Výtám vás v roce 2011, jsem 13-ti letá holka,která už brzy oslaví svoje čtrnáctky. Víc se prosazuju,jsem strašněj blázen. Ťeď už nechci být klukem, užívám si být holkou a to pořádně ;) Pořád mám strašný nervy z každýho veřejnýho projevu mezi lidmy,které neznám a hlavně mezi kluky. Kluka mám, je úžasnej, byla jsem s ním jednou na rande a díky mím nervům, jsem skoro nemluvila. Mám větší seběvědomí, skoro bych řekla,že až moc velké, někdy se přistihnu,že přemýšlím nad něčím,co bych ani zažít nemohla,protože na to jednoduše nejsem ta paní populární. Názory mám pořád stejné, pořád mám v hlavě něco jiného než ostatní,aspoň si to myslím. Mám svě ideály i věci co nestrpím. Mám nejlepší kámošku,které věřím a kromě mé touhy být klukem a zlepšení se v komunikaci s ostatními jsem stejná!!

děkuju za pozornost a přijďte zas ;) Ušík
Počet komentářů: 3

Kam dál